Obec Kondrac
Kondrac

Historie kostela sv. Bartoloměje

Prastará stavba původně románská z 12.století. Z té doby zachovala se loď s dvěma kruhovými věžemi. V roce 1360 přistavěna gotická loď se sakristií. V husitských válkách kostel velice zchátral. Původní sloh se udržel až do roku 1735, kdy byla provedena oprava střechy, byl vybourán čelní vchod, zvětšena okna a zhotovena barokní kruchta. Později byla vybudována dřevěná věž pro velký zvon mezi zděnými věžemi.

V roce 1918 udeřil blesk do této dřevěné věže a kostel vyhořel. Zvon zavěšený ve zvonici při pádu z prohořelé stolice prorazil dřevěný strop a spadl na barokní klenbu románské tribuny v přízemí. Stopy po požáru jsou dodnes patrny v poškození vnitřních pilířů ve střední části tribuny v patře.Po opravě již nebyla dřevěná věž postavena. Další opravy se prováděly od roku 1972 do roku 1983.

Oltář a kazatelna pochází ze zatopených Dolních Kralovic.

Na tribuně a stěnách lodi jsou zbytky románské nástěnné malby z legendy o neznámém světci, které jsou cennou a důležitou památkou románského monumentálního malířství.

Patroni kostela byly pánové vlašimští a vladykové na tvrzi kondracké. Každý z nich měl jeden hlas podací kostelní. První zmínka o kondrakén faráři je z roku 1359. Jmenoval se Vácslav. Posledním potvrzeným katolickým farářem v 15. století byl Mikuláš z Pelhřimova roku 1414. Za husických válek se zde rošířilo vyznání utrakvistické. Ke kostelu dosazováni kněží přisluhující pod obojí a katolická fara zanikla. Po bělohorské bitvě je kostel připojen k Vlašimi pro nedostatek duchovních.

Protože duchovní z Vlašimi spravovali deset kostelů rozhodla se kněžna Božena z Porcie (majitelka vlašimského panství) obsadit ještě jeden kostel farářem. Tím kostelem se stal kostel v Kondraci. Její úmysl však uvedla ve skutek až dcera Františka. Po šedesáti letech tak byl znovu roku 1684 kostel obsazen duchovním. Ten dostal na starost kostely v Hradišti, Velíši a ve Zdislavicích. Poslední dva jmenované roku 1787 odtrženy od Kondrace a jejich správu převzali noví duchovní.

Pod farní správu v Konraci patřily tyto obce a samoty: Dub, Vítův mlýn, Krasovice, samoty u Korfeřtů a Oulehle, Vracovice, část Částrovic, dvůr Skalkov, samota Loreta a Šebíř, půl Ostrova na pravém břehu Blanice se samotou Nové Mlýny a Hradiště.

Od roku 1684 působilo v Kondraci 23 kněží. Farnost Kondrac byla k 1.1.2008 sloučena s farností Vlašim a Domašín v jednu nástupnickou farnost Vlašim. Posledním knězem, který ve farnosti Kondrac vykonával službu byl Marcel Timko.

Dříve měl kondracký kostel tři věže nad západním portálem a jednu věž sanktusovou nad presbytářem. V každé z nich se nacházel zvon. Tyto zvony byly během první světové války v roce 1917 sundány a rozlity. Zůstal jen zvon v prostřední dřevěné zvonici. Bohužel ani tento zvon se nedochoval, protože při požáru v roce 1918 spadl z věže na kůr a byl poničen.

V roce 1921 objednány u firmy Arnošt Diepold z Prahy tři zvony.

Přišla však druhá světová válka. V ní opět zvony z věží sejmuty a odvezeny. Až v roce 1981 byla uzavřena smlouva na odlití nových zvonů do věží kostela. Ty ulity akademickou sochařkou Květou Maškovou-Manouškovou za spolupráce Rudolfa a Petra Manouškových. Jeden zvon o váze 90 kg a druhý o váze 180 kg. Po jejich přivezení v roce 1983 uloženy za hlavní oltář v kostele. Do věží zavěšeny až v roce 1986.

Použitá literatura: Navrátil Michal, Dějiny Kondrace pod Blaníkem, Praha 1915

Historie kostela sv. Bartoloměje

Obec

Kalendář akcí

Mobilní aplikace

Sledujte informace z našeho webu v mobilní aplikaci – V OBRAZE.

Pranostiky

Pranostika na akt. měsíc

Když čečetek nevídati, hotov se na tuhou zimu.

Pranostika na akt. den

Na svatého Maurice se nemá sít pšenice, sice budou klasy černé, opálené.

Další

Návštěvnost

Návštěvnost:

ONLINE:1
DNES:134
TÝDEN:663
CELKEM:57872