Historie obce

Obec Kondrac leží 400 m nad mořem. Jméno Kondrac pochází od osobního jména Kondrat (Kondrad, Kundrat, Kunrat).

První zmíňka pochází z roku 1318, kostel sv. Bartoloměje je však datován již do století dvanáctého. Kondrac náležela několika majitelům. Od počátku 17. století patřila výhradně majitelům vlašimského panství.

Tvrz v Kondraci stávala nedaleko domu číslo 37. Roku 1550, když Kondrac koupil Kryštof Skuhrovský ze Skuhrova, byla tvrz již pustá. Roku 1735 z ní zbyla už jen zřícenina a kámen z ní dělníci používali na opravu kostela. Kdy zanikla úplně není známo.

V prostoru obce Kondrac se na počátku osídlení těžilo stříbro a zlato.

Obyvatelstvo

Obyvatelé osady se živili polním hospodářstvím. Nejvíce se zde pěstovalo žito, oves, ječmen, pšenice, brambory, zelí, mák, hrách, řípa len. Ze lnu pak hospodyně předly nitě na plátno, ale již počátkem 20. století se skoro vůbec nepředlo.

Provozovala se také řemesla. Byli zde zedníci, obuvníci, krejčí, švadlena a také kovář. Samozřejmě nechyběl také obchod a hostinec.

Použitá literatura: Navrátil Michal, Dějiny Kondrace pod Blaníkem, Praha 1915

Během třicetileté války byla také Kondrac poničena. Po ní roku 1665 zde bylo 18 statků usedlých a 13 pustých. O sto let později roku 1788 měla Kondrac 28 čísel, Dub 19, Krasovice 13, Vracovice 40. Za dalších čtyřicet let roku 1822 stálo v Kondraci 37 domů a v nich žilo 227 obyvatel, Dub 23 domů 168 obyvatel, Krasovice 4 domy 28 obyvatel, Vracovice 48 domů 330 obyvatel. V polovině 19. století čítala Kondrac 42 domů, 286 obyvatel, Dub 23 domů 210 obyvatel, Krasovice 13 domů 94 obyvatel a Vracovice 51 domů s 364 obyvateli.